„Je paradoxem doby a dost možná všech dob, že mnoho vcelku normálních věcí je třeba zaštiťovat autoritami. “
- K. Misař

Právník na cestách (vlakem)

UPDATE 14.5. 2017:   Jak se ukazuje, nejsem sám koho situace v 1. třídě pálí :  http://www.cdvozy.cz/l/modernizovany-vuz-abpee-dalsi-vyhozene-miliony/  , snad vznikající petice přesvědčí ČD, že se zákazníkem se musí zacházet rozumně.

Mám však z celé situace nepříjemný dojem, že postup  kolem 2. tř. a 1. tř. má vést jen k tomu, aby se se nakonec zavedl systém tří tříd,  což už se fakticky stalo třeba v Railjetech, kde existuje třída  druhá, první a business,  přičemž v reálu to bude 3. , 2. a 1. Cestování v Businessu (opravdové první třídě) samozřejmě je za jiné peníze a za jiných podmínek (rezervace) než v „obyčejné“ první třídě a tedy teď už chybí to jen aplikovat na  „rychlíky vyšší kvality“.


Čas od času nastane ten nevšední den, kdy člověk musí opustit klid a teplo místního okresního či krajského soudu a vyrazit do jednoho z justičních velkoměst,  ať už do toho, kde mají všeho nejvíc,  politiků, vražd i všeználků, anebo do toho,  kde mají nejlepší grilovaná žebra, nejkrásnější ženy a nejošklivější nádraží.

Existuje několik možností jak se tam dostat, ale  od té doby, co ministerstvo dopravy vyřešilo problém dálnic tím, že z nich udělalo paralelně jdoucí okresky, mám nejraději vlak.  Je v něm klid, člověk nemusí hlídat psychopaty před sebou a za sebou,  může spát, může číst, může si natáhnout nohy a užívat si pohodlí…Jenže tohle bývávalo a už to neplatí.

Úhlavní přátelé z obchodního oddělení Český drah  se totiž rozhodli, že nám zpříjemní cestování zavedením rychlíků vyšší kvality (Rx).  Slovní spojení „vyšší kvality“  v tomhle případě  sedí  jak pěst na oko.

Každý, kdo kdy jel vlakem, si určitě pamatuje klasické východoněmecké osobní vozy,  šoupací dveře, umakartové kupé, často netěsnící okno, v jedničce látkové sedačky pro šest, zašlapaný koberec,    ve dvojce červené koženkové sedačky pro osm, na které se člověk nádherně přilepil, kdysi dávno s vyklápěcími popelníčky v područkách.    WC s dírou do pekla a často netekoucí vodou, nemluvě o jeho čistotě.   Jeden by neřekl, že se zrovna po tomhle komfortu člověku bude stýskat (i když se objevila i vylepšená verze).

Jenže  v rámci invaze moderního cestování byly vozy zmodernizovány v polské firmě PESA na řadu ABpee a tetokráte opravdu důkladně, doslova od podlahy.   V první řadě jsou to teď vozy velkoprostorové (pro neznalé, něco jako openspace na kolejích), takže soukromí člověk nemá žádné.  Taky to znamená, že když se vám něco nelíbí, tak případná změna nastavení ovlivní celý vagón (nebo alespoň jeho půlku).  V kupé se na tom muselo shodnout max. 6 resp. 8 lidí (za předpokladu plné obsazenosti – v reálu v první třídě často jeden či dva).   Moje další žalozpěvy se budou týkat především oddílu první třídy, i když ono to platí i pro druhou (+připočtěte si tak 10% žalozpěvu).

Prvním problémem je klimatizace – buď je tam zima jako v mrazáku nebo takové to suché vedro, kdy během cesty Rokycany-Praha a zpět člověk stačí ochraptět.   Aby tam bylo akorát, to nehrozí.  Notabene vývody jsou udělány u okna, tedy nejenže člověk pořád poslouchá funění klimatizace, ale případně si to i z první ruky užije.  Okno (aby vám vítr načechral vlasy)  si otevřít nemůžete, protože jsou všechna napevno,  jelikož by jinak utekla zima ven.   Druhou věcí je světlo.  Nevím, koho to napadlo (prý je to v souladu s normami TSI a UIC), ale vagón je osazen „studenými“ (bílými) zářivkami, které když se pustí, máte dojem, že jste v márnici a začne vám být zima už jen z toho světla. Že by se pod tím dalo spát? Zapomeňte.  Vypnout se to dá, ale samozřejmě pro celý oddíl.

Asi největší  katastrofou jsou sedačky a vůbec jejich umístění.  Ve snaze nacpat do vagónu co nejvíce lidí se podařilo vytvořit opravdu solidní mučicí  systém, kde když máte tu smůlu a někdo si k vám sedne,  tak jedete koleno na koleno a pokud jde o tzv.  „pekelnou čtyřku“ (viz foto)  máte k tomu ještě sloupek stolku, tedy dohromady devět nohou na ani ne 2 m2 a řešíte dilema zda si dát nohy pod sebe, na střídačku se sousedem , přes sebe, za sebe nebo si je radši uříznout rovnou. Po půl hodině a několika kopancích začnete uvažovat, zda by vám na „chodbičce“ ve stoje nebylo lépe (upgrade z I.tř. „na stojáka“).  Opravdové peklo nastává, je-li člověk neskladnější postavy (ideálně vysoký 180+   a/nebo  -hm- plnoštíhlý).

A pak tu máme  sedačky.  Určitě si každý vzpomene na semišovky v „totáčové“ jedničce, do kterých zapadl jak do pěny a když bylo kupé prázdné, tak si mohl přes tři lehnout a bylo to jak postel na kolečkách, na cestě Praha –  Ostrava se dalo  i docela vyspat.  Tohle vás tady nepotká. Tvrdé, malé, s minimem polstrování,  nepřirozeně rovné, téměř nepolohovatelné, s područkami, o které se dělíte se sousedem.

Závěrem tu máme takové drobnosti,  jako že se zmenšil úložný prostor pro zavazadla (orientace rovnoběžně s vagónem a ne kolmo jako to je v kupé), tudíž při větším počtu lidí s kufry si je nemají kam dát a nechávají je stát v uličce, a to vytváří nádhernou překážkovou dráhu, kterou oceníte, zejména když spěcháte (viz dále).   Další zlepšení spočívá v tom, že  na vagón  připadají sice dvě WC, ale jen na jednom konci a co je divné, zrovna na tom, kde je  oddíl druhé třídy (prý z důvodu zlepšení soukromí cestujících I. tř. – logiku v tom raději nehledám).  Když už vás v jedničce vychladili natolik, že se vám konečně „chce“, tak se můžete proběhnout přes překážkovku pěkně přes celý vagón a pak zase zpátky.   Jediný  opravdu neoddiskutovatelný  plus je větší čistota na WC a to že voda  teče.  Problém je, že někdy teče až moc.  Původní WC prostě měla díru někam na koleje, což je nehygienické, určitě to bude něco proti EU, na dámy zespoda táhne a já si vždy říkal, zda tou dírou jednou nevypadnu ven (byl jsem o něco menší, než dnes).  Současná WC jsou tzv. uzavřená, jako v letadle, takže svinčík nepadá na koleje, ale ukládá se někde ve vagoně.  Problém je když do WC  někdo hodí něco, co ho ucpe, třeba nějakou hygienickou pomůcku – to se pak začnou dít zatracené věci, kdy tím nejmenším je vyřazení WC z provozu. Ovšem tohle nebudu přičítat na vrub dopravci, ale pasažérům, byť by se s pitomostí lidí mělo počítat a nespoléhat na to, že je nějaký nápise „Nevhazujte…“ zastaví.

Těžko říct, co  z tohoto  ďábelského výběru je nejhorší,  zda nepohodlí nebo ztráta soukromí.  Někdo zachrchlá na druhém konci oddílu a máte dojem, že sedí hned za vámi.  Dítě začne řvát a je to jak kdyby sedělo vedle vás.   Někdo někde řekne „to je vůl“ a otočí se celý oddíl.  Nemluvě o tom, když někdo začne telefonovat – to slyšíte i když nechcete (fascinuje mě, když někteří kolegové pracovní hovory řeší v tomto prostředí tak, abychom všichni něco z právního rozboru pochytili a přiučili nějakým novotám).

Tedy trabl na trabl.

Mám vlaky rád,  hodlám s nimi jezdit dál a  říkala jsem si, že prostě možná v ČD jen neví, jak to zákazníkům vadí.  Že je to politováníhodný příklad, kdy vagón objednal někdo, kdo si vozí zadek v autě a že tedy zdvořilý dopis shrnující moje nepohodlí je přesvědčí o tom, aby zase začali řadit (i) ty staré vagóny.   To jsem se však šeredně zmýlil.

Nejen, že staré vagóny řadit nehodlají, ale dokonce žijí v tom bludu, jaká se povedla dobrá věc!

Argumentace ČD stojí na dvou  neotřesitelných  pilířích:   padajícího exkrementu a  prohlášení tmy za standard.

Abych to názorně vysvětlil.  Na nastavení klimatizace a světla se můžeme domluvit s průvodčím. Exkrement dopadne na „pěšáka“, který musí lavírovat mezi skupinou cestujících, která chce spát a těmi co si chtějí číst, případně mezi těmi, kterým je zima a horko. Tenhle problém v kupé sice byl také, ale výrazně menší a spolucestující se tam většinou demokraticky dohodli a nezatahovali do toho málo placeného nebožáka.

A pak tady máme příklad druhý:  Na sedačkách se mi špatně sedí, protože mám kulatý  a měkký zadek, křivá záda a příliš dlouhé nohy. Sedačky a jejich rozmístění je totiž v souladu s normami pro cestování na kratší vzdálenosti.   Takže očividně jezdím moc daleko a/nebo nebo bych si měl nechat upravit anatomii tak, aby byla kompatibilní s posledními výkřiky moderního cestování.  Současná podoba vagónu totiž zcela odráží moderní trendy cestování v železniční dopravě.  Právě jsme zhasli a všem jednoznačně vysvětlili, že takhle je to normální a bude to tak už na věčné časy. A ten kdo by chtěl rozsvítit, chce něco dekadentního, pomalu by se řeklo perverzního.

Původně jsem si myslel, že jsem v tom sám, i když jsem zaznamenal spoustu reptalů-spolucestujících, jenže ve vlaku to je jako v hospodě: nikdy nevíte,  jak dlouho jim ta nespokojenost vydrží až vypadnou ven a jestli někdo obšťastní ČD svým názorem (očividně ano, protože údajně jsou  i lidé, kterým se nový vagón opravdu líbí – alespoň dle ČD).    Z omylu, že jsem v tom se svým pozadím sám mě vyvedl článek na ŽelPage (http://www.zelpage.cz/zpravy/9230 ) , který kritizuje totéž co já a také odpověď ČD (http://www.zelpage.cz/zpravy/9457 ) na tento článek  obsahuje stejně nesmyslnou argumentaci (alespoň že jsou ČD konzistentní).

Nedávnou dobrou zprávou bylo, že  rozmach ČD vedl k situaci, kdy najednou bylo těchhle „nádherných“ moderních vozů málo (http://www.zelpage.cz/zpravy/9582?oddil=1&lang=cs )  a občas bylo možno neplánovaně narazit na starší vagóny nedotčené modernizací, což byla náhoda, ze které jsem měl opravdu radost. Bohužel i tohle intermezzo se nám chýlí ke konci (další modernizované vagóny na cestě)  a tedy jedinými pohodlnými vlaky na trase (Plzeň) – Rokycany – Praha zůstávají modernizované německé vozy Alex,  jejichž  „pětkové“ kupé v I. tř. je opravdu pohodlné.  Snad Němce nenapadne taky nějaká hloupost…

Ex Jan Hus apod. tady jsou vlaky ještě v pořádku. Opravdu se tu dá sedět.

Ex Jan Hus apod. tady jsou vlaky ještě v pořádku. Opravdu se tu dá sedět.

Celá tahle věc má ovšem ještě jeden háček,   o kterém se v článku  nemluví,  protože to až tak nesouvisí s vagónem:  obsazení.

ČD totiž zavedly v pravdě úžasnou věc, které se kdysi říkalo Gold-IN karta,  dnes IN 100, což je kouzelná kartička v ceně cca 20000/rok, se kterou může člověk kdykoliv a kamkoliv, kterýmkoliv vlakem v druhé třídě.  Za 5000/rok si k tomu přikoupí třídu první (výjimkou jsou Railjety a SC s mísenkami).   Naneštěstí  tuhle kartu objevilo mnoho lidí a spočítali si, že  dejme tomu 48 pracovních týdnů  * X km * X Kč = Y , což je vždy výrazně méně než kdyby se to řešilo menší slevou (IN50 apod.) nebo přímo papírovými lístky.   Tady začíná katastrofa.  Stejná skupina lidí totiž přišla na to, že  jestli je to 20 nebo 25 / rok už není takový rozdíl a první třída, která byla do té doby poloprázdná najednou začala být nepříjemně, ba až nepohodlně plná.  Poslední tečkou byla modernizace, která zavedla skoro do všech vlaků Rx vozy AB (tedy půlka vozu II. a   druhá půlka I. třída), zmizely vozy A (celý I. tř.) a najednou bylo místa ještě míň,  sedačky tvrdší, menší a blíž u sebe…a čím dál více obsazené, dokonce až tak, že je problém najít volné místo.   Krom toho začali do I. třídy prosakovat i lidi (jen tak tak), kteří mají problém se umýt, vyprat si a použít deodorant a popravdě řečeno by možná ani neměli být ve vlaku, ale někde na valníku s hnojem  (a teď  v tom nehledejte nějakou třídní nesnášenlivost, ale prostě konstatování faktu).

Ti chytřejší z cestovatelů bývalé I. třídy došli k tomu, že I. tř. už není I. tř. a začali se přesouvat do vagónů řady BD (http://www.vlaky.net/zeleznice/kratke-spravy/8355-CD-od-zitrka-nasadi-do-provozu-vozy-Bbdgmee/) , kde jsou „šestky“ druhé třídy blížící se podobou bývalé jedničce. Jenže ani to  není jen tak.  Tady se totiž zase z jednoho kupé udělal oddíl pro osaměle –pardon: samostatně-  cestující ženy (očividně ve snaze ulehčit hledání oběti pro znásilnění nebo možná je to nějaký nový typ seznamky), další připadá na matky s dětmi, osoby se zdravotním postižením, takže zbývá snad jedno nebo dvě (a mám dojem, že jedno si drží ten chlapík, jenž  pojíždí po vlaku s minibarem). Ve světle toho všeho se jeví i totáčové „koženkové“ kupé II. tř. jako zázrak…  Suma sumárum není se kam vrtnout a situace je už více jak rok stejně neutěšená, nepohodlná a vůbec pěkně na prd.

 

Závěr

Proč tenhle článek  vlastně vznikl? Protože mám rád vlaky (je v tom cestování nějaká romantika či co :). Dokonce ani nemám nic proti ČD, na rozdíl o jisté firmy s pirátskými móresy.  Ale tohle mi neměli dělat. Možná si to přečte někdo, komu to taky vadí a sdělí (také) ČD, že vlaky Rx nejsou rychlíkem rozšířené kvality, ale spíše rozšířeného mučení zákazníka.  A třeba jednou, začnou zase řadit vagóny s kupé, kde se dá sedět.

Vím – jsem to ale kus naivního v….. „zákazníka“ .

 

 

České dráhyCestovánívlaky
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK
Kam kráčí Karel Čermák?
DALŠÍ ČLÁNEK
První pětiletka s taláry za námi!
„Anče! Kubo! Hajnej !“
- Trauntenberg